Jak si tak chodím po světě
Potkávám různý lidi
Koukám jim do očí nehnutě
Divím se, co všechno vidím
Hm dap tu dap…
Jeden se schovává za slova
Sladké a hladivé fráze
Jiný zas létá si vesmírem
Po bílé mléčné dráze
Hm dap tu dap…
Já ale vím, že jsem tu na zemi
Mám tady už své místo
Vážím si svého zázemí
Kde mám tebe a kde mám čisto
Život je takovej
Už je takovej
Prostě takovej
A jinej už asi nebude
Mozaika různých výjevů
Přetvářky, zloby i lásky
A jak všichni derou se nahoru
To všechno sleduju a jak rostou jim vrásky
Hm dap tu dap…
Já ale vím…
Život je takovej…
Život je takovej…
Zase vlasy mý
na slunci
svítí víc
pohladit je smíš
to přece ty víš
Jsou rozcuchaný
to spřádal nit
pavouček do snů
večer mi vlít
Teď je rozplétám
-ty uvadáš
závrať z toho mám
Pavouk půlnoční
dlaně ti propůjčí
prsty rozehřej
a zvedni je výš
copy rozhoupaný
chci teď mít
holka bláznivá
tak dej si říct
Oči přivírám
- žár upadá
jsem tvá záhada
R: Jsem rozcuchaná
rozcuchaná
rozcuchaná
jak pohádka
Jsem rozcuchaná
rozcuchaná
tak co teď s tím
Jsem rozcuchaná
rozcuchaná
rozcuchaná
toť otázka
Rozcuchaná
rozcuchaná
já vím
Měsíc bloudivý
ve tmě se sklonil níž
hvězdy nabádá
ať tančit jdou s ním
Teď je v rozpacích
- ten bláhový
kdo mu napoví
R: Že jsem rozcuchaná ...
Vlasy poházený
svážu konopím
tebe pošlu už pryč
to pak pochopíš
R:Jsem rozcuchaná ...
....
.... už víš.
Když vítr stromy naklání
tam u nás vysoko nad strání
zdvíhá ze dna všechen kal
zlobu hněv a taky zmar
Dál s ním potom odletí
Zůstaneš tu ty a já – spolu v objetí
Čisté duše, jak je stvořil bůh
Uzavřou spolu ten nejčistší kruh
Áááá….
Proč žít život zmýlený a běhat mezi plameny sem tam
Proč plavat s proudem od břehu a hledat růže na sněhu
Když vítr stromy naklání
Tam u nás vysoko nad strání
Nechává tam jenom nás dva stát
Ten okamžik si můžem každý přát
Áááá…..
Proč žít….
Solo
Áááá…..
Proč žít….
Někdy se mi zdá
jakoby voda zůstala stát
a loď co ztrácí směr
čeká na povely tvý
A kolo mlýnský kameny drtí dál
ty tisíce slov
co padaly z nebe snad
na hlavy dunivý
R: Umět tak krátkej proces udělat
a vyhnat prázdno co v srdci teď slaví
Scházej se hosti maj pocit že se postí
trýzeň i vášeň - tak na zdraví
A víno teče a řeči zvoní
kdo bude vítěz kdo bude král
Nenávist asi před lží se skloní
Začíná valčík divnej to bál
R: Nezvaní hosti měří náš čas
teď jsme jak kapky co kapou do pohárů
A přitom světlo je tak blízko nás
jenže jsme slepí z těch věčnejch svárů
Jsou kde teď jsou
ukryté pod hladinou
bosá v trávě nohy studí
jak můj hřích
Jsou kde teď jsou
rozhlížím se s paní tmou
oči šelem ve mně svítí
tak co říct
Stoupám stoupám jak ten dým
jako pára co se snadno skryje v oblacích
Jsou kde teď jsou
přikryté snad peřinou
hladí hladce
voní sledce po růžích
Jsou kde teď jsou
pohrávám si s myšlenkou
kolik trnů z kůže mé
tak vyndat smím
Stoupám stoupám jak ten dým
jako pára co se snadno skryje v oblacích
R:Střevíčky mé roztoulané
kam vás vítr asi zavane
Střevíčky mé kudy vede cesta má
Střevíčky mé uplakané
co z vás asi jednou zůstane
Sřevíčky mé chci teď zastavit vás já
Jsou kde teď jsou
rozhlížím se krajinou
bose nohy už teď studí
trochu míň
Jsou kde teď jsou
možná snoubí se zas s tmou
šelmy běžte
pusťte laně k vodě pít
Stoupám stoupám jak ten dým
jako pára co se snadno skryje v oblacích
R:Sřevíčky mé ...
Zastavit vás...
teď chci já...
Zastavit vás...
Stoupám stoupám jak ten dým
jako pára co se snadno skryje v oblacích
R: Střevíčky mé ...
1. Léta kráčí, párkrát už jsme spolu
do bodláčí padali
Dlouhým rukám našich starých hodin
jsme už dávno utekli
ref. Půjdu s tebou
to už dávno víš
Voníš větrem
jak s ním uháníš
2. Další léto, večer praská v krbu
nenápadně odchází
Zahraj píseň naší oblíbenou
co nás, lásko, provází
ref....
Možná že půjdeme stejnou cestou
třeba se na ní potkáme
možná pak budem mít za zády město
a možná taky ne
možná za námi roste tráva
před námi ale voní bez
možná že někde něco zapomenem (ale co)
tak pojď ještě dnes
R: Každou noc mívám podobný sen
každou noc odcházím
každou noc cítím krásné chvění
když svět opouštím
když tenhle svět opouštím
svět kde se můžu cítit stěží volná
svět kde se tasí bodáky
a kde se každý s každým rovná
já a ty taky
svět kde se pohádky jen vyprávějí
svět kde se střílí pro radost
a kde se lidé radši opíjejí
tak pojď už je toho dost
R: Každou noc mívám podobný sen
každou noc odcházím
každou noc cítím krásné chvění
když svět opouštím
když tenhle svět opouštím
1) Jsem malé děvče z Moravy, odvahu mám však velkou
vydala jsem se do Prahy, podporovaná telkou
„V Praze je blaze“, říkají, paňácové v té bedně
není těžké jim uvěřit, tváří se důvěryhodně
R) Jestli až dorazím, hlavou zeď prorazím
mám přeci velkou kuráž
jsem děvče z Moravy a nemám obavy
a nemám obavy a nemám obavy
2) Trochu mě mrazí v zápěstí, když opouštím svou hroudu
v hlavě mi trochu šrotuje, že sama v tom světě budu
máma mi řekla, že jsem cvok, že mě tam někdo kousne
táta zas sahal po pásku, že prej mi jednu bouchne
R) Už jsem ale na cestě, kroků ušla na dvě stě
prošla jsem už půl vísky
není lehké vykročit a od domu se odlepit
od domu se odlepit a do světa vyrazit
3) Zatím jsem pouze na návsi, můj domek stále vidím
jsem nějak menší, než před chvílí, každého zvuku se bojím
sednu si na chvíli do trávy, před dalším kusem cesty
a ta mě pohladí po tváři, než půjdu hledat štěstí
R) Dřív než se rozejdu, z domova odejdu
musím si dodat síly
jo ale kde ji vzít, kmen stromu pohladit
radši se probudit, z toho snu probudit
4) Nevidím to tak růžově, tu svojí slavnou cestu
krom sil mi došla i svačina, nevzala jsem si vestu
radši se vrátím pod střechu, stejně se brzy setmí
večeři, co je na stole, tu nikdo jinej nesní
R) A tak jsem zklamala, chvilku i plakala
neposlechla ty hlasy
které mě lákaly, z postele tahaly
málem mi vyrvaly vlasy
Kde to zase jsem
A co tu vlastně dělám
Jdu pořád za nosem
A noty při tom sbírám
Jednou mě vítá dlouhá stráň
A jindy černý les
Někde mi chleba dávají
A jinde štěká pes
Ooo klíče mám od dveří, tak je otvírám
Ooo někdo snad uvěří mojim písničkám
Ref: Chvátám, kam si osud zamane
Říkám: až po Vás můj pane
Dlouhou mám cestu před sebou
Ráno…zas budu na nohou
Ahoj, tak zase jdem
Patníky se střídaj
Autem či vagónem
Z okna se na svět dívám
Kde chce, tam vlak si zastaví
Nová místa poznávám
A kam mě stop můj dopraví
Tak tam mu zamávám
Ooo…
Ref…
Ooo…
Ref…
1/Paní nostalgie
radši se mě ptejte
jak se mi tady žije
krev do žil mi zas vlejte
2/Zpívala bych ráda
starý zašlý songy
to bejvávaly pecky
až bolívaly klouby
R/Tak paní nostalgie
už vytáhněte noty
připíšeme pár křížků
pak nazujem si boty
3/Boty ve zvláštním stylu
jako když chřestýš chřestí
tak paní nostalgie
už bouchněte tou pěstí
4/Stůl rozletí se v půli
až budou třísky lítat
tak paní nostalgie
už nebudu vás vítat
5/Teď vítr sebral klobouk
chlápkovi na ulici
nechte mu boty vobout
ten nemá pod čepicí
R/Tak paní nostalgie...
Kdo půjde dál a kdo se znovu skloní
až k zemi, k jablku a bude o pád níž
a pozná marnosti i hořkost ponížení
troufalost vlčí všech milosrdných lží
Ref. Proč sbírat slova celá zablácená
ucpávat uši, co potom dál
kdo hluchý je, ten neuslyší jména
spí i s očima dokořán
Kdo s námi půjde znovu dlaně v ruce
když jsme se prodali za falešný groš
kdejaké volné a prostorné srdce
jsme olhali jen sobě pro radost
Ref. …
Kdo na nás pozná tu naši křivou bídu
která nás zavřela a nevyletí z hnízd
ať už jsme došli či nedošli klidu
budeme spokojeně spát a jíst
Ref. …
Ref. …
Já vím, jak bolí nezájem a lhostejnost, jak těžkne ticho
sám sobě hostitel i host naléváš víno značky líto
Mezihra
Jdem cestou jeden bez druhého, přestaneme se opírat
spát budem jen pár hodin denně a před úsvitem vzpomínat
Kde zůstáváš sám jak vrabec v trní
potrhán touhou pro útěk
smával ses s náma byl jsi první
kdo rozhodl se co si řek
Unaveni a otupeni pravidelným nezdarem
Nezůstal kámen na kameni, léta běží jako sen
odcházíme, zavři dveře, zahoď do kopřiv ten klíč
pálí nás most po nedůvěře, dech tepla domova je pryč
Mezihra
Já vím, jak bolí nezájem a lhostejnost, jak těžkne ticho
sám sobě hostitel i host naléváš ll: víno značky líto :ll
1/Jen tak se brouzdat travou
lidskejch osudů se ptát
proč se skloněnou hlavou
zase budou světu lhát
R/Dneska zpívej ať zmizí ta špína
no tak zpívej ať není mi zima
slunci spílej, že zase už dřímá
vždyť má hřát
2/Foukat rány dovol
jsi můj soudce, můj pán
koním otěže povol
chtějí běžet dál
R/Dneska zpívej...
3/Máky kvetou,vítr fouká
sny se zdají,oheň vzplál
místo špíny je tu louka
pouta odhoď,půjdem dál
R/Dneska zpívej...
Hudba: Jiří Fryč / text: Mirka Kalvodová
Postoje
Posedy
Pózy manekýnek
Noha přes nohu hozená
Dlouhé vlasy
Krásné oči
Mrazivý úsměv
- černá kolena
sama a ničí v koutě vlaku sedí
za okny prchá čevenec
od očí k očím poletuje
našpulená ústa – ruměnec
a jiný úsměv
jiná slova známá
jiná tvář
a jiná kolena
sejde z očí
zase bude sama
panenka v trávě
hozená
sama a ničí…
solo
sama a ničí…
hudba: Jiří Fryč / text: Mirka Kalvodová
1. Velká nula a ptačí peří
ze zdi se dívají
s lebkou na moři couvá i kamení
natož měsíc
Posunuje vlnami v nás
a příboj je bojem při břehu
dvou časů
jak proti sobě tikají
2. Vidíme svítat v dálce před námi
defilé dotyků a přání
bílé zdi jsou z čísti popsané
lvi honí vášaň ztrestat troufalé
v plnosti rovin
rozžíhaná těla
bosí jak zvěř běžíme korytem
vysoké nebe od krajů se bělá
vrůstáme prsty v mokrou zem
3. Tak cest je tolik, kolik hladu v nás
každý se vydává tou svou
dáví se deštěm, větrem, klopí hlavu
a hledá dny, co zpátky nepřijdou
...a ne zeď čelem kreslí velkou nulu
a ptačí peří let jsme ztratili
jen příboj
boj při břehu dvou časů
nám cosi promíjí...
hudba: Jiří Fryč / text: Ivana Fryčová-Pelánová
1) Stmívá se
přinášíš čaj
polibek na rty
pokývneš - hraj ?
Teď karty rozdáváš
mění se nálada
kulóvý král
2) Vynášíš druhou
co bude s duhou?
řekneš mi neptej se
jdem dál
Vynášíš třetí
do nebe letí
výkřiky dětí
zase se ptaj
R) Tak zvedni hlavu
vymaň se z davu
z černého hávu
vykouzli pomněnek ráj
3) Ruce se potí
a nohy zebou
vynášíš další
tak co je s tebou?
Kde je ta pravá
co naděj dává
Kam se mi ukryla
že by mě zradila?
R) Tak zvedni hlavu ...
4) Poslední kolo
no tak kdo z koho
černá a bílá
jablko - had
Bortí se hrad
vynáším já
začínám hrát
písničku novou, snovou, osudovou...
R) Tak zvedni hlavu...
Hudba: Jiří Fryč / Text: Ivana Fryčová-Pelánová
1) Prší
z nebe kapky prší
v tobě se to vrší
jak pára v papiňáku
Mlžíš
zase všechno mlžíš
v hlavě se mi držíš
jak v míse zrnka máku
2) Sněží
z nebe peří sněží
o co vlastně běží
co povíš za pohádku
Zírám
zase jenom zírám
v hlavě černá díra
konec sladkejm pátkum
R) Tak dost
fakt mám už zlost
nehodlám bejt ta ohlodaná kost
Tak dost
nejsem tvá hračka
co v koutě se mačká
a čeká až řekneš pojď
3) Bouří
všechno se bouří
i lodě v mořích
a pirát vzdal válku
Plácám
v bahně se plácám
je konec hádkám
už vidím na oprátku
R) Tak dost...